S blížícím se datem vydání nového alba se množí nové fotky a rozhovory s Paramore. Po rádiích KROQ a  BBC RADIO 1 vyzpovídalo Paramore rádio z Los Angeles – 98,7FM. Tentokrát se Paramore sešli s moderátorkou Kennedy, se kterou se bavili o novém albu, ale také o Hayleyiných problémech s hlasem.

K dispozici máme zhruba šestiminutové video, jehož překlad naleznete v celém článku.

 Překlad: michelle (paramorefans.cz) Omlouvám se, za některá „hluchá“ místa, bohužel jsem nerozuměla. Tato místa jsou označená takhle: (…).

Kennedy: Představuje Paramore…Děkuji, že jste přišli do studia. Váš singl Now (…)

Hayley: Celý ten proces od začátku, jako ode dne našeho psaní do posledního dne, kdy jsme byli ve studiu byl pro nás velmi vzrušující, veliké dobrodružství, protože jsme se naučili spoustu věcí o naší kapele. Kdo jsme jako kapela, kdo jsme jako přátelé. Je prostě hezké konečně něco vydat. Je to fajn, cítíme se velmi osvobozeni.

Kennedy: A co psaní písní? Myslím tím, stále se budete vracet, musíte kompletně zefektivnit ten proces. Jak to začalo? V čem je to jiné?

Taylor: Upřímně, každá píseň je opravdu jiná. Nemyslím si, že jsme věděli, co děláme. Naše minulé rutiny a způsob tvorby nefungoval. Víte, někdy by Hayley měla melodii nebo text a my bychom to dříve vyřešili nebo bych poslouchal (…)

Moderátorka: Ty jsi (…)

Taylor: Ne, já vím, já jen…Víte, chodili jsme po domě, škrábal jsem se na zadku, něco sem tam zahrajeme. To je v pohodě. Každá píseň byla velmi..

Kennedy: …- potřebuju tak malou kytaru, jak jen to je možné.

Všichni souhlasí

Hayley: Každá píseň, která vznikla, vznikla úplně jiným způsobem. Když jsme se to snažili vynutit, nestálo to za nic. „Oh, jsem hrozná, nemůžu dělat muziku.“ A když jsme tomu prostě dali volný průběh, byli jsme překvapení. Což je super věc, po tom co spolu hrajeme deset let jako přátelé. Hráli jsme spolu hudbu deset let.

Kennedy: Je to šílené. Bylo vám 14, když jste začali.

Hayley: Ano, já vím! ukazuje na Taylora a baví se s Jeremym Kolik mu bylo? Třináct? Je to velmi…

Kennedy: …šokující

Hayley: Je to cool. Začali jsme znovu. Uprostřed naší kariéry.

Kennedy: Byl ten proces psaní tehdy rychlejší? Protože mladým může překážet cokoli. Ať jste v jakémkoli prostředí. Ať je to škola, rodina…Vy víte, že je to jedno zkažené jablko, které všechno zbrzdí a ztíží. Takže, bylo to rychlejší?

Hayley a Taylor: Bylo to pomalejší.

Taylor: Bylo to pomalejší. A myslím si, že část…ehm, že jsme se cítili…víte, spousta věcí nezávisí na tom, čím jsme si prošli. Ale myslím si, že to začíná dostávat nějaký řád a dostáváme mnohem víc svobody v objevování věcí, být svobodní a brát si na věci čas.

Kennedy: Byly tu nějaké specifické vlivy, které jste vnímali? Jako nějaké zvuky, kterých jste chtěli dosáhnout, které jste přijali?

Taylor: Ne! Upřímně ne.

Hayley: Byli jsme prostě otevření. (Taylor souhlasí) Ty věci mezi námi třemi, věci, které posloucháme, jsou tak rozdílné. Přijímáme tolik různé hudby. A bylo to poprvé za existenci naší kapely, kdy jsme nechali tohle všechno vyjít z nás. Byli jsme jako loď, bylo to opravdu fajn, protože nikdo nic nezamítl, bylo to pořád jen „zkusme tohle, zkusme tohle, zkusme tohle…“ cokoli cítíte. Uvidíte, jestli to bude fungovat a pokud ano, našlo to své místo a když ne, bylo to celkem zřejmé.

Kennedy: A co vás překvapilo, že překvapí lidi o některých těch…vlivech?

Hayley: Nejdivnější inspirace byla, že všechny ty vlivy se spojily a já jsem na konci dne opravdu cítila, že to je Paramore album. A neptejte se mě proč, protože upřímně jsme byli překvapení, jako kdokoli jiný. Jsem opravdu pyšná, že to nezní jako nějaké domýšlivé reakce blbců, kteří chtějí udělat tu nejčerstvější věc.

Kennedy: Je to střední album. (narážka na fresh= čerstvý, medium= „středně propečený“)

Hayley: Ano. Jsme to prostě my. Je to opravdové a super.

Kennedy: Album se jmenuje „Paramore“. Pojmenujete to album jako kapelu, je to TO album. Jaký je důvod?

Hayley: To, co jste právě řekla, je „ano, to je to album, to je ono“. Chci říct, opravdu bych mohla zítra umřít s pocitem „ano, můj život funguje“. Je to tak, je hotovo.

Kennedy: Tlačilas na svůj hlas? Protože tvůj hlas je fenomenální. Jsem ohromená. Tvůj hlas je mimochodem jako pít čokoládu ochucenou máslem. A myslím to vážně.

Taylor: Máte pravdu.

Hayley: Ano, snažila jsem se posunout svůj hlas, tlačili jsme na sebe. Měla jsem v minulosti se svým hlasem problémy. Když jsme hráli živě, tak se můj hlas vytratil. Takže bylo hezké si dát s tímhle albem načas. Posunout můj hlas o stupeň výš. Dlouho jsem nebyla schopna to zazpívat. Myslím, že nikdy. Byla jsem opravdu vzrušená ohledně všech těch hlasových nahrávek.

Kennedy: Spousta kapel, která v poslední době vystupuje, vás možná inspirovala. Možná byste chtěli něco použít na turné?

Hayley: Ještě jsem je neviděla na živo osobně, ale viděla jsem video kapely, kterou náš label nedávno přijal, 21 pilots. Jejich živé vystoupení mě vyděsilo. Ten song Holding on to you nebo tak nějak, jaká skvělá píseň! Jsem opravdu natěšená, až je uvidím naživo. Myslím, že máme jednu šanci s nimi letos hrát, ale nejsem si jistá, jestli to vyjde.

Kennedy: Děkuji, že jste přišli. Hayley, Jeremy, Taylore.

Děkujeme.