O kapelu Paramore je ze strany médií čím dál větší zájem, a tak na jejich turné kromě hraní i často navštěvují jednoho reportéra za druhým. Nebylo tomu jinak ani při jejich návštěvě Itálie v červnu tohoto roku, kde tyto povinnosti splnili Hayley a Taylor. Již pár dnů po koncertě v Miláně se objevil rádiový rozhovor pro stanici Deejay, který jste mohli najít i na našich stránkách a právě tento kanál, ale tentokrát jejich televizní pořad, získal ještě jedno interview. V show Occupy Deejay s Ginger Pills se mluvilo zejména o festivalech, tvorbě nového alba a také o sestavování setlistu.

Dalším, kdo si na chvilku ukořistil členy kapely, bylo rádio Virgin, kde se hlasatelé ptali například na fanoušky, vliv města Los Angeles na nahrávání jejich desky nebo jak by se dala popsat hudba Paramore někomu, kdo je nezná. Záznamy obou zmíněných interview naleznete i s překlady v celém článku.

(jaký byl koncert, který se konal den před rozhovorem) podle Taylora úžasný, dav byl hodně hlasitý, bylo to super

(jak to jde s novou deskou) Hayley odpovídá, že očividně dobře, na každém festivale či koncertě lidé znají slova nových písní, jsou za to moc rádi; tahle deska je jejich nejoblíbenější zatím, co vytvořili; je fajn vidět, že lidé objevují novou stránku Paramore, protože podle Hayley hodně riskovali

(jestli je ovlivnila hudební scéna v LA při tvorbě) Hayley říká, že ano; Taylor dodává, že ne až tak hudební scéna, ale prostě to počasí, atmosféra; jejich minulá deska (BNE) byla hodně laděna naštvaně, chtěli vytvořit album, které bude více pozitivní, veselé, letní a atmosféra v LA tomu napomohla; Hayley říká, že by vás nikdy nenapadlo, že budete mít po krk slunečného počasí, dokud nejste v LA

(jak byste popsali vaši muziku někomu, kdo není vaším fanouškem)  podle Taylora je to velmi obtížné, prošli si mnohým za poslední léta a i na minulé desce hledali ten správný žánr, jestli pop, rock, punk nebo mix…na nové desce zase přidali syntetizátory, nějaké tanečnější věci, funkové věci; Taylor říká, že si nemyslí, že jsou kapela, která  může říct „máme všechno, najdete u nás od každého trochu“, ale mají  široké spektrum; možná by řekl, že jsou pop-rock; Hayley dodává, že ji to vždy fascinuje, když se v časopisech snaží definovat jejich muziku, protože to nikdy nedává smysl; oni jako kapela mají jednoduše rádi to, co tvoří a většinou lidem říkají, ať přijdou na koncert a pochopí to

(jaké publikum je nejlepší) Taylor říká, že mají různé druhy fanoušků, ti, co je sledují hodně dlouho, ti šílenější atd, ale v každé zemi jsou prostě jiní a je to milé mít od každého trochu; rádi vidí každého, je to neskutečné

 (jestli byli někdy na festivale jako diváci a na jakém)  Taylor říká, že když vyrůstal, chodil na festival Cornerstone (festival křesťanské hudby v Illinois), ale jeho prvním „skutečným“ festivalovým zážitkem byla Coachella v Kalifornii, kde viděl třeba Radiohead, M83, At The Drive In (tato kapela se dala znovu dohromady speciálně  pro to vystoupení), bylo to prý úžasné a doporučuje festival všem; Hayley tam měla být také, ale nakonec zůstala v pyžamu doma na gauči, ale mrzí ji, že zmeškala zejména At The Drive In

(jaký je rozdíl mezi hraním na festivale a na samostatném koncertě) Hayley má hodně ráda festivaly, nejsou tam jen jejich fanoušci a musí si je získat, vyhrát nad ostatními kapelami, v Evropě se objevují často mezi metalovými kapelami, takže je to velká výzva a zábava, nikde nezažijete takový nával adrenalinu

(jaké to je vydat po čtyřech letech desku a zažívat takový úspěch) Taylor odpovídá, že je to vážně skvělé, je to prý dost děsivé vydat album po takové době, zvláště když si prošli tolika změnami (vizuálně i zvukově), takže ten ohlas byl úžasný; nevěděli co očekávat, chtěli jen udělat desku, na kterou budou pyšní a co se stane potom, to se prostě stane a nyní jsou tedy vážně vděční za kladné reakce

(album je nové, svěží, dívajíc se do budoucnosti, ale název alba se vrací k jejich kořenům..co je tedy vedlo k tomuto názvu?)  Hayley říká, že napsali 17 písní a ani nečekali, že jich bude tolik, které budou mít opravdu rádi a říkali si, že tohle je album, na které by lidi měli myslet, když se řekne Paramore; jediný způsob, co se jim zdál správný, jak začít znova, s čistým štítem, bylo pojmenovat album eponymně

(tvorba alba byla dost těžká, namáhavá atd, mohli byste nám o tom něco říci?) Taylor říká, že těžký byl zejména začátek, protože byli při tvorbě zvyklí na jistý postup a ten tentokrát nefungoval a chvíli jim trvalo, než si to uvědomili; prvních pár songů, do kterých se později zamilovali, určilo nový směr, kterým se vydali, což pro ně bylo zprvu matoucí, ale potom vzrušující, byli na změnu a vývoj připraveni; každý song byl výzvou, neměli ustálený postup

(máte nějaké speciální předkoncertní rituály nebo požadavky?)  Hayley odpovídá, že ani ne, ale nedávno s něčím takovým začali, hlavně proto, že se jich hodně na turné zranilo, takže začali před koncertem cvičit, rozehřívat se, rozcvičku vede Jon Howard a oni dělají, co jim řekne; snad to funguje, protože se zatím nezranili

(jak sestavují setlist) Hayley říká, že je to neustálý boj, před každým turné; zvykli si neměnit setlist každý koncert, ale každé turné, občas přihodí nějakou píseň navíc; před tímto turné kluci dali Hayley papír, ať ten setlist napíše a ona strašně nechtěla, ale nakonec se to nějak povedlo (Taylor za něj Hayley pochválil, je to jeden z jeho nejoblíbenějších)

(podle čeho písně v setlistu vybírají) Hayley odpovídá, že se snaží představit emoce u té dané písně a sestavovat setlist tak, aby to působilo jako na horské dráze (nahoru, dolů…) ; snaží se vytvořit speciální momenty, ne jen pro fanoušky, ale i pro ně samotné, vybírají i písně, které oni osobně milují a musí prostě být v setlistu; na festivalech vybírají hlavně rychlé písně, energické

(jaký byl koncert v Itálii) Hayley říká, že dav byl asi nejhlasitější, co kdy zažili, bylo to až děsivé, ale oni to milují; když dav nereaguje, může to ovlivnit jejich vlastní energii, ale show v Itálii byla šílená, úžasná

(nejoblíbenější letní hit) Hayley povídá o tom, jak velmi dlouho poslouchá The Cure a pak jim předskakovali na koncertě a když slyšela naživo píseň High, kterou poslouchá už od střední, bylo to skvělé, je to trochu melancholická píseň, ale cítí se u ní strašně dobře