Září pomalu končí a s ním i podzimní evropské turné kapely Paramore. Ti ho zakončí dvěma koncerty na stadionu ve Wembley a následně se přesunou zpět do Ameriky, kde zanedlouho odstartují „The Self-Titled Tour“. Celá cesta Evropou ale začala v Irsku , konkrétně 2.září v Dublinu. Tam se také poprvé objevil bubeník Aaron Gillespie, který nahradil zraněného Milese McPhersona. Co se týče rozhovorů, těsně před koncertem si kapelu odchytila Sarina Bellissimo, která s trojicí probrala předkoncertové rituály, plavbu ParAhoy a také jejich začátky. Dozvíte se taky, co byste měli dělat, když na ulici čirou náhodou potkáte Paramore.

Interview: Paramore
by Sarina Bellissimo
překlad: parahani

Jaký je to pocit, když jste někde z Tennessee a lidé si vás žádají (trendujete na Twitteru) v Irsku?
Taylor: Je to úžasné, nepochopitelné. Začínali jsme u nás v obývácích, ve sklepě a věděli jsme, že šance jsou malé, takže jsme strašně vděční, máme ty nejlepší fanoušky na světě.

A jak jste to vlastně dokázali? Nikdy jste se neúčastnili žádné soutěže…
Hayley: O tom jsme ve skutečnosti nikdy neuvažovali, vždycky jsme rádi muziku tvořili, jako kamarádi. Je tu plno lidí, co prošli soutěžemi a jsou velmi talentovaní, někteří píšou i vlastní písně a to je určitě skvělé, ale nevím, u nás…prostě jsme si řekli „pojďme koncertovat a užívat si to“.

Jak by měli fanoušci k vám přistupovat, když vás potkají ve městě, je normální přijít a říct „miluju vás, můžu se s vámi vyfotit“?
Taylor: To, co jsi právě řekla (na reportérku), bylo perfektní. Problém je, když se procházíte a najednou slyšíte „ÁÁÁÁ, ÁÁÁÁÁ!!!“ a to tě sleduje dalších 10 minut. Když nás lidé přijdou pozdravit, vůbec nám to nevadí, ale když udělají takovou velkou scénu, docela nás to děsí.
Hayley: Zrovna včera jsem se rozhodla, že když lidé přiběhnou a budou na nás křičet a ukazovat, budu to samé dělat na ně…myslím, že to bude i fungovat. Čekám na správnou příležitost.

Lidé často říkají, že se zdáte být pořád v pohodě, užíváte si spoustu zábavy, ale jsou tu nějaké momenty, kdy prostě chcete být sami a máte se dost?
Hayley: Určitě! Jsme lidé, potřebujeme i svůj čas a prostor o samotě, ale myslím, že to u toho druhého respektujeme a jestli to tak někdy nebylo, tak jsme se to rozhodně naučili. Myslím, že je to o tom být upřímný, komunikovat otevřeně. Mám ráda svůj čas o samotě jako holka, chápeš…Ale jsme v pohodě, žádné souboje se nedějí.

Hayley, chybí ti ten čas strávený čistě holčičími věcmi a snažíte se to kluci tobě nějak vynahrazovat?
Hayley: Jo, s Taylorem jsme byli nakupovat, to bylo fajn.
Taylor: Jo…byli jsme v kosmetické sekci a já si tam sednul na lavičku a jen se rozhlížel kolem.

Za chvíli půjdete na pódium, máte nějaké předkoncertové rituály?
Taylor: Jelikož jsme poslední dobou měli hodně zranění a naše těla se opotřebovávají nějak brzy, začali jsme před koncerty dělat různé cviky, společně se protahovat, ale nic šíleného.

Poslední otázka – ParAhoy! Koho to byl nápad?
Hayley: Prohráli jsme sázku…Ne, dělám si srandu. Chtěli jsme udělat něco jiného, byli jsme hodně na turné a tohle jsme nikdy nezažili. Napadlo to našeho agenta, se kterým jsme si hodně blízko, tak jsme si řekli „pojďme to zkusit, stejně si nikdo nekoupí lístek, uvidíme“. Jeremyho napadl ten název.