Hayley včera zveřejnila poslední příspěvek s textem písně z nového alba. V tomto příspěvku se věnuje především významu písně „Daydreaming“ a jejím pocitům v době, kdy tato píseň vznikla. „Daydreaming“ je velmi neobvyklá píseň hlavně proto, že nevznikla ve studiu nebo podobným tradičním způsobem, ale během Hayleyina „denního snění“. Hayley si pro nás také na závěr svého příspěvku přichystala překvapení! Originální článek od Hayley si můžete přečíst zde, překlad naleznete pod perexem. 

překlad: michelle

perspektiva

Tohle bude poslední příspěvek s textem před vydáním alba! Tento týden se stane hodně úžasných věcí, takže slibuji, že bude čas ubíhat! Děkuji, že jste sem přišli, abyste si přečetli nejmenší náhled nějaké písně z nového alba. Kluci a já jsme napjatí k prasknutí pýchou a vzrušením z toho, že tohle album vyjde. Díky bohu.

Je těžké uvěřit, že je to skoro rok, zrovna co jsme se přestěhovali do LA, abychom dokončili psaní/začali nahrávání našeho eponymního alba. Pár měsíců před tím to pro mě osobně byla divná doba. Bojovala jsem s přítomností a neustále jsem se snažila přijít na to, jak se dostat k tomu, co bude příště. Je zábavné jak život plyne, protože poté se začnete dívat zpět do dob, které se zdály velmi obtížné a uvědomíte si, že to bylo jedno z nejkrásnějších období vašeho života. Poslední dva roky byly podivné a těžké a já jsem se toho hodně naučila…ale jednoduše to bylo jedno z nejúžasnějších a nejklidnějších období v mém životě. Když jsem o tom lidem vyprávěla, poukazovala jsem na minulé jaro/léto jako na „zlaté časy“, které vyvolaly tolik růstu a nezbytného uzdravení. Zábavné je, že jsem nepoznala, jak úžasné to vlastně bylo, když jsem to prožívala. Všichni někdy potřebujeme trochu perspektivy. Stát v pozadí a opravdu dostat to, uprostřed čeho se nacházíme.

Minulý leden jsem jedno ráno seděla v posteli a zpívala si refrén k písni, která je z celkem zřejmých důvodů nazvána „Daydreaming“. Nikdy jsem nebyla typ autora, který tohle dělá. Je tu asi miliarda videí Behind The Music, kde umělec hovoří o psaní písní ve spánku…vstanou, hodí to na papír předtím, než jdou znovu spát…nebo někteří rovnou vstanou a dají se do práce, aby to dokončili. Toto zvláštní ráno jsem však vstala a odněkud hluboko z mé hlavy nebo srdce nebo odkud písně chodí…to prostě přišlo jako slovní zvracení. Později téhož dne jsem šla k Taylorovi a ukázala mu to. Nakonec se ta píseň tak nějak dokončila sama.

Když se ohlédnu zpět do měsíců předtím, než jsme se odstěhovali do Californie, bylo nejhorší už jen dostat se přes můj každodenní život. Nechtěla jsem vidět nikoho, koho jsem v Nashvillu znala. Cítila jsem se sama, smutná a trochu zraněná. Z jakéhokoli důvodu jsem se cítila, jako by na mě někde čekalo něco víc, ale nebylo to na místě, kde jsem byla já. Ne „víc“ co se týče úspěchu nebo ve smyslu něco získat…ale cítila jsem, že by mělo být mé srdce šťastnější. Neustále jsem si ve své hlavě vysnívala jasnější život. Snažila jsem si přijít na to, co bych měla udělat, abych se tam dostala. Když jsme se přestěhovali do LA, už jen ten fakt mi moc nepomáhal. V tomto momentě jsem se cítila úplně ztracená. Když jsem byla tak daleko od mých problémů a stále jsem se cítila sama a na dně…kam jsem potom mohla jít, abych se cítila méně sama? Trvalo to několik týdnů. Dalo to zabrat, každý den vstávat a rozhodovat se, že jsem na tom místě, kde jsem potřebovala být. Dalo to zabrat, zpívat „Daydreaming“ hlasitě před mikrofonem a přeměnit to v realitu. Teď se ohlížím na tímhle obdobím mého života s hlubokou nostalgií. Rostoucí bolesti někdy bolí jako zármutek. Ve chvílích, kdy cítíte, že se něco mění a cítíte své srdce, mysl, tělo a duši bránit se vší silou, zkuste se na chvíli nebránit. Přijměte to, vyrovnejte se s tím! Je to jako citát od Anias Nin, který jsem vždy milovala…“A přišel den, kdy riziko zůstat pevně poupětem bylo méně bolestivé než riziko, že se stane květem.“ Nepropásněte šanci pohnout se kupředu. Sněte trochu i ve dne. Nebojte se přijmout fakt, že to bolí, abyste vyrostli. Ohlédnete se zpět a vaše srdce vám poděkuje, že jste nestáli na místě, když se to, co jste potřebovali, pohnulo kupředu.

„Living in a city of sleepless people
Who all know the limits and won’t go too far outside the lines
Cause they’re‘ out of their minds.
I wanna get out and build my own home
On a street where reality is not much different from dreams I’ve had
A dream is all I have…

Daydreaming
Daydreaming all the time
Daydreaming
Daydreaming into the night
And I’m alright

Creep past the hours like the shorter hand on the clock
hanging on a wall of a schoolhouse somewhere
We wait for the bell
And we dream of somewhere else

Daydreaming
Daydreaming all the time
Daydreaming
Daydreaming into the night
And I’m alright

Not that I won’t remember where I’m from
Just don’t wanna be here no more
It’s not enough
(We’re only half alive)
I’m gonna go
(We’re only half alive)
Where the rest of the dreamers go

Where the dreamers go

Daydreaming
Daydreaming all the time
Daydreaming
Daydreaming into the night
And I’m alright

Daydreaming
Daydreaming all the time
Daydreamer
We used to be half alive
Now I’m alright“

Překvapení! Zde je úplně celá píseň…

-hayley