Hayley na stránkách magazínu BEAT

10. 11. 2013 | Autor: | 1 x komentář |

hayley williams, beat magazineHayley Williams je, co se týče rozhovorů, stále tou nejvíce zaneprázdněnou osobou kapely Paramore. Dalším, kdo si pro své stránky Hayles ukořistil, byl magazín BEAT. Ve svém podzimním čísle tak nabízejí velmi zajímavé interview i s novými fotografiemi. Dočtete se například detaily o písních Still Into You nebo Proof, proč zpěvačka sbírá budky pro ptáčky, jak se dívá na svou kapelu z pozice křesťanky a dozvíte se, kdo s kapely se nejlépe zná s Katy Perry. Chtěla být Hayley vůbec někdy sólovou zpěvačkou? Vše je přeloženo v celém článku:

Upřímně, váš zvuk na nové desce byl překvapující. Je více popový než dříve. Měli jste v úmyslu šokovat?
Ne. Rozhodně jsme lidi nechtěli šokovat, protože pro nás se ten šok stal před třemi lety, když jsme si uvědomili, že už nás v kapele nebude pět. Jednoho dne jsme se vzbudili jako jiná skupina a na to jsme si dlouho zvykali. Když jsme si poprvé přehrávali demo verzi Ain’t It Fun, říkali jsme si „co to je?“. Neznělo to, jak jsme si mysleli, že bude a ačkoliv to úplně nepřipomínalo „Paramore“, zamilovali jsme se. Dívej, máme tři „pohodlné“ desky, bylo to prostě teď nebo nikdy.

Je pro vás důležité podporovat jiné rockové muzikantky? Pořád jich je docela málo.
Jo, pro mě je to hodně důležité. Poslední dva roky s sebou na turné vozíme více kapel s holkama v čele a je to pro mě velmi inspirující. Na první letošní turné po Americe jsme přibrali kapelu Kitten a jejich zpěvačka Chloe, které je tak 18, je deseti tisíckrát víc cool než já. Je takový mix Annie Lennox, Siouxsie Sioux a kohokoliv z punkové scény, všechny z ní vyzařují.

Zní skvěle. Koho si obdivovala, když jsi vyrůstala?
Brody Dalle, momentálně vyšiluju z toho, že byla na titulce vašeho čísla! Je to super. Ve čtrnácti jsem ji měla na ploše a chtěla jsem být jako ona. Když jsem byla malá, já a mamka jsme si byly hodně blízké, v podstatě sme společně utekly od jejího ex-manžela. Měly jsme se fajn a pamatuju si, že jsme společně poslouchaly The Distillers. Jednou jsem se jí zeptala „Mami, můžu si vyholit hlavu na číro?“

Ty máš momentálně undercut, že?
Jo, líbí se mi, ale moje vlasy už mě nudí. Nebarvila jsem je už tak dva nebo tři měsíce a vypadají strašně.

Zrovna jsem viděla video Katy Perry, kde pálí svoji modrou paruku.
Taky jsem to zrovna viděla, bylo to šílené, co? Byla jsem na ni vlastně pyšná. Vím, že hodně popových hvězd jsou ženy a občas na to není nahlíženo jako na umění, ale myslím si, že ona je skutečně umělkyně. Rodina našeho Taylora ji ve skutečnosti zná, takže s námi párkrát byla. Je s ní zábava a je podle mě skvělá zpěvačka. Je dobré vědět, že někdo takový v popovém světě je.

Je to ale party girl – stíhala bys s ní držet tempo?
To ne! *směje se* To bych rozhodně nezvládla!

Když jsi pracovala s B.o.B. na Airplanes, byla jsi v jiné pozici než v kapele. Byla to pro tebe velká změna?
No, ano i ne. Když jsem byla mladší, ještě předtím, než jsem objevila punk rok a undegroundovou muziku, měla jsem hodně ráda pop. Milovala jsem umělce jako Aaliyah, Missy Elliot a TLC a vždycky jsem chtěla být jako ony. Nečekala jsem, že ve 12 nebo 13  poznám kluky a když jsem začala psát muziku, vyšlo z toho úplně něco jiného. Neumím napsat R&B písničku, ale když jsem dělala na Airplanes, měla jsem pocit, jako bych se vrátila ke kořenům. Bylo to divné a vzrušující a byla jsem ráda, že jsem to byla schopna zazpívat a pak se otočit a další den vystoupit s Paramore.​

Nebyla jsi ve čtrnácti původně zapsána pod Atlantic jako popová zpěvačka?
Ne. Koluje o tom hodně výmyslů. Byla jsem už v Paramore, ale rozhodně mě chtěli a já jim řekla „poslouchejte, můžete mě mít, ale můžeme mě mít s Paramore, protože ráda hraju se svými kamarády“. Vůbec jsem nepřemýšlela o té byznys stránce, ale když se na to zpětně podívám, byla jsem asi chytřejší, než si kdo myslel. Kdyby mě zapsali jako pop star, rozhodně by to nevydrželo.

Mohla ses bavit se svými tanečnicemi.
To vypadá občas zábavně! Třeba na DVD Madonny…

V posteli s Madonnou? Mohla jsi mít módní armádu!
Sakra, to jsem prošvihla, co? *směje se*

Četla jsem, že sbíráš ptačí budky. Jak ses k tomu dostala?
Vlastně to odstartoval vztah s mým přítelem Chadem, když jsme spolu začali chodit, poslouchali jsme They Might Be Giants a ti mají song Birdhouse In Your Soul. Je to strašně dobrá písnička! I dost poetická. To je vlastně song, o kterém zpívám ve druhé sloce Still Into You, když tam je „we sang along to the start of forever/zpívali jsme do začátku nekonečna“. Někde jsem povídala o tom, že maluju ptačí budku a lidi mi je potom začli nosit. Jsou všude na mé zahradě a v domě.

Která je tvá nejoblíbenější?
To bude ta ve tvaru boty Converse! Šílené. Tam, kde byste ji nazouvali, jsou dvířka pro ptáčky.

To zní pěkně. Můj nejoblíbenější song z nové desky je Proof, kde se v refrénu mění „vypravěč“ (pozn. naráží na výměnu man-woman ve verši „Baby, if I’m half the man I say I am, if I’m a woman with no fear…“). Takový nezvyklý přechod je fajn slyšet.
Díky, to je milé. Jako dítě jsem vždycky sílu přisuzovala mužskému pohlaví a teď, když je mi 24 si říkám, že jsem to chápala špatně. Já mám ženské i mužské vlastnosti a v obou je síla.

Máte hodně gay fanoušků, což v tomto kontextu dává smysl.
Jasně! Vnímám to u Proof a jsem za to ráda, ale někdy v některé písni mluvím o klukovi, co mám ráda, ale obvykle myslím na to, že ať už jsou lidé jakéhokoliv pohlaví nebo sexuální orientace, můžou si ji prozpěvovat. Je to jejich píseň.

Myslím si, že je to velmi důležité, ještě vzhledem k tomu, že v Americe stále probíhají debaty o gay sňatcích.
Vím o tom. Nechápu, jaktože se to stále řeší? Jak to může trvat tak dlouho. Proboha, je rok 2013, lidé jsou lidé, tak se ke všem tak chovejte.

Měli jste někdy problémy s křesťanskou částí vašich fanoušků?
Na povrch se všechno zdá být fajn a když pak začneš kopat hlouběji, uvědomíš si, že tu budou vždycky lidé z různými názory. Zveřejnila jsem jednou obrázek svého tetování na kotníku a nějaký chlap mi napsal, že se o své tělo nestarám jako správný křesťan, tak jsem mu odpověděla „kámo, to by se ti líbil krucifix, co mám nad kolenem!“. Já to beru tak, že věříme, v co věříme, je to osobní a my to lidem neházíme do ksichtu. Rozhodně to tvoří část našeho života, ale nejsme kazatelé, chápeš?

Rozhodně. S původní Paramore sestavou jste toho tolik dokázali, působí to teď poté, co dva členové odešli, hořko-sladce?
Jo. Určitě jsme mohli hodit ručník do ringu, mohli jsme být naštvaní a nechat, ať nás to přemůže, ale je to rozhodně sladší, když vidíme, co všechno skvělého se tento rok událo.

Dala by si ze tvé nynější pozice nějakou radu svému 18-tiletému já?
Pořád jsem se hrozně strachovala o to, co si lidé myslí, i mí nejbližší. Byla jsme strašně závislá na ostatních a na tom, co o mně řeknou. Asi bych sama sebe jen poplácala po ramenou a řekla „Vedeš si dobře! Víš, kdo jsi a na tom záleží. Taková musíš zůstat.“.

 

 

Komentáře ke článku “ Hayley na stránkách magazínu BEAT ”

  1. Lucc

    Ten konec je nádhernej 🙂

  Přidej komentář

Pokud chcete mít vedle komentáře vlastní ikonku - avatar, nahrajte ji na Gravatar.com