Archiv rubriky: Online články

Hayley pro PaperMag – část finální

A máme tu poslední část Hayleyina „deníku“ pro PAPERMAG. Přečíst si ji můžete ZDE. Článek je opět doplněn fotkami Lindsey Byrnes.

Aktualizace (parahani): Tak jako předchozí deníkové zápisky Hayley, i tento máte nyní přeložen:

Tour deník Hayley Williams část 6: Na konci cesty

Takže, nejkratší turné v historii Paramore se chýlí ke konci. To byla tedy cesta. Nemůžu říct nebo napsat „cesta“ bez toho, aby se mi v hlavě nerozezněl začátek „Don’t stop Believin“. Nicméně, jsem ráda za tu spoustu vzpomínek, co máme za tak krátký čas.

Koncert na Havaji byl jedním z nejpamátnějších momentů, co jsem na pódiu zažila. Když už mluvíme o pódiu, bylo dost malé. Spíš jako ty, na kterých jsme začínali naše turné před sedmi nebo kolika lety a moc se nelišilo ani od těch na Warped Tour. Od okamžiku, kdy zazněla zpětná vazba z davu, jsem se cítila, jako bych se mimo své tělo vznášela a pozorovala celou show seshora. Byl to jeden z těch koncertů, na kterých záleží ve smyslu, že vlastně na ničem nezáleží. Všechen ten pot a bolístky z každé předchozí show jsou k vám jakoby přišpendleny jako modrá stužka. Máte z toho tak dobrý pocit, když to necháváte všechno být. Myslím tím, no nevypadá to zas tak dobře – s mou roztékající se řasenkou vypadám jak potrefený červenovlasý mýval – ale i z téhle části mám dobrý pocit. Je to tak, jak jsem řekla, na ničem nezáleží.

Nejen já jsem v ten večer měla osobní propojení s pódiem a s atmosférou kolem, ale ten dav lidí udělal tu show tak důvěrnou, že jste si prostě nemohli pomoct, ale zdálo se vám, že tam znáte každého. Dva lidé u barikády se dokonce zasnoubili během „The Only Exception“! Zkuste mi říct, že tohle není dojemné. V jistou chvíli při koncertu se rozpovídám o tom, co pro nás znamenají naši fanoušci a co pro nás znamená, že jsou tam a koukají na nás. Pak řeknu „Vítejte v naší rodině.“ A řeknu jim, že jakmile do ni vstoupí, už se nikdy nedostanou ven. Nemyslím to v tom děsivém slova smyslu jako v Kmotrovi. Co tím chci říci je, že když  tam jsme všichni společně a takto prožíváme hudbu, jsme propojeni. Něco se přihodí, když prožíváte muziku s ostatními. Je to spojení, které nemůžete popřít a to je to, co chci každý večer ocenit nehledě na to, pro kolik lidí hrajeme. Je to opravdu obrovská pocta hrát muziku pro koholiv, kdykoliv. Vy z vás, co toto čtete a jste v kapele nebo píšete svou vlastní muziku, vy víte přesně o čem mluvím a pokud ne. No, konečně se probuďte.…

Takže kromě koncertu a všeho toho mého nadšení kolem jsme si neskutečně užívali už jenom ten fakt, že jsme poprvé na Havaji jako kapela. Většinu času jsme strávili opravdovým relaxováním, až takovým, že si jen ztěží vzpomínám na první den. Byla to jedna z mých ojedinělých dovolených, na kterým jsem byla v mém dospěláckém životě. Užívali jsme si ten klídek, dokud někdo nerozhodl, že by nebylo špatné, kdybychom si všichni příštího rána před koncertem šli skočit padákem. Vám se to také zdá jako skvělé a naprosto zodpovědné rozhodnutí, že ano? Taylor byl jediný, který už někdy skákal. Byl celou cestu samý úsměv, zatímco my jsme se celou dobu na zadním sedadle našeho vypůjčeného Jeepu nervózně smáli. Nepomohlo tomu ani to, že jakmile jsme dorazili, museli jsme podepsat spoustu papírů, které hlásaly „SKÁKÁNÍ PADÁKEM JE NEBEZPEČNÉ, MOHLI BYSTE ZEMŘÍT!“ Přísahám. Takhle to vypadalo…velkými písmeny a tak. Ani jsem se nemohla rozhodnout, koho dát na seznam volaných v případě mimořádné události! Nemusím dodávat, že jsme stále všichni naživu, jinak bych zřejmě nemohla napsat tento článek.

Co musím o našem dobrodružství v oblacích říci, je toto: Žijete a umřete jen jednou. Nevím jestli bych chtěla odejít ze světa zrovna při skoku padákem…ale co do háje, jsem tak šťastná, že jsem to jednou v mé životě zkusila. Ten pocit padat skrz mraky a ten ještě více uspokojující pocit, koukat se na zem z výšky 3000 metrů, to je tak pokorná věc. Nikdy jsem se necítila zranitelněji. Jsem připoutaná k tomuhle chlápkovi a jsme tak přitulení v den, který byl mohl být tím posledním v mém životě!! Ale zvládla jsem to… a viděla jsme svět ze zcela nové perspektivy, Když jsme všichni přistáli, mysleli byste si, že jsme jsme se tak roky neviděli. Jediné, co jsi pamatuju, je útěk k Jeremymu, jako bych jím chtěla proběhnout. Došla jsem k závěru, že už to nikdy znova nezkusím, ale jsem si jistá, že díky tomu jsem odvážnější. Jako dítě jsem mě nikdy nenapadlo, že až vyrostu, budu dělat přesně to, o čem jsem vždy snila, zažiju věci, co jiní nemají možnost nikdy zažít – a co víc? Všechno to prožiji s mými nejlepšími přáteli.

Díky, že jste četli tohle moje blábolení. Děkuji Paper magazíne, že mi dali šanci pro ně psát. Uvidíme se příští rok s novým albem plným zbrusu nových písní.

Se vší vděčností, co se do mého malého ptačího tělíčka jen vejde,

Hayley Williams ze skupiny Paramore.

 

Celý příspěvek

Tour deník Hayley Williams část 5: Zatraceně dobré časy v Singapuru

Jak už víme, Hayley během turné psala speciální příspěvky pro online magazím Papermag, které jsou nyní postupně zveřejňovány. Nyní je tu již pátá část, kde se dozvíme nějakou tu maličkost o Singapuru – poslední zastávce kapely mimo USA. Článek je znovu doplněn skvělými fotkami Lindsey Byrnes. 😉 (Překlad bude později.) Je hotov.

Tour deník Halley Williams část 5: Zatraceně dobré časy v Singapuru

Náš výlet do Singapuru měl hořkosladkou příchuť.

Byl to poslední koncert mimo Spojené státy. Opravdu jsme nechtěli, aby tenhle výlet už končil. Pořád nevím, jestli už jsem kompletně přijala ten fakt, že máme i v této části světa dost fanoušků na to, abychom je zde mohli shromáždit a hrát pro ně. Hodně kapel tyto země vynechávají, protože upřímně, dostat se tady stojí dost prašulí a absolutně nejde předvídat, jak to půjde, dokud to prostě nezkusíte. Díky Bohu, že jsme dostali nápovědu. Všechny tyto místa byla pro nás nová kromě Singapuru. Byli jsme tady před rokem a hráli před úžasným davem lidí. A já si začínám myslet, že ten dav je zčásti zodpovědný za to, že jsme byli schopni na tuto stranu světa dorazit tak rychle…a dokonce hrát na nových místech jako je Hong Kong, Bali a Jakarta. Takže se vším, co bylo řečeno – díky moc Singapure!

 

Nejenom, že to byl poslední koncert mimo Státy v tomto roce, ale byl to také večer, kdy jsme sdíleli pódium s našimi přáteli The Swellers. Koukněte, nezačínejte s tím zase, ale z nějakého důvodu jsme je nevzali na tu poslední show, která se konala, ehm, na Havaji. Já vím, já vím…očividně jsme ti nejhorší kamarádi na světě. Nevím, co se stalo, ale…no nevadí. Singapur měl tedy být naší poslední společnou zastávkou, takže jsme se rozhodli, že si všichni někam vyjdeme. Jinak řečeno, večer před koncertem jsme navštívili Noční Safari, jedli hranolky ve vozíku, který nás vozil kolem tak majestátních stvoření jako „prase vousaté“ a dobrovolník Anto (basák The Swellers) překonával svůj strach z hadů tím, že držel toho největšího, nejtlustšího, nejvíc obrovského hada, jakého jsem kdy viděla. Já bych to nikdy neudělala. Nikdy.

 

Den, kdy se konal koncert, byl snad ještě lepší. Jako náhodou byl v tento den v Singapuru comic book convention/ shromáždění různých věcí týkajících se komiksů. Jelikož jsme byli také v Singapuru, samozřejmě tu nebyla jiná možnost než se zúčastnit. Když řeknu, že to byla jedna z mých nejoblíbenějších mimo-turné mimoškolní aktivit, měli byste věřit, že to byla jedna z mých CELKOVĚ nejoblíbenějších. Pár hodin jsme tam pobyli, zkoušeli japonské manga, fotili se se Stormtroopery a Predátory a v podstatě společně zapomínali na naše dospěláctví. Jak by něco mohlo toto překonat? Pravděpodobně nepřekoná. To je ta hořká část. Nicméně tou sladkou byl fakt, že jsme odehráli zabijácký koncert. The Swellers jako vždy váleli a já byla při přípravách tak nadšená, když jsem slyšela, jak s nimi dav zpívá. Pak jsme převzali pódium my a zdálo se, jako by to tam mělo všechno vybouchnout. A to mluvíme o dost velkém prostoru. Vlastně jsem se nedostala k tomu, jak dobře se nám hraje v „Indoor Stadium“ v Singapuru. Takže říkám, že dobře. Zatraceně dobře.

— HAYLEY

Mimochodem – zážitky, které Hayles ve článku popisuje, můžete vidět i ve videu od The Swellers – Asia tour 😉


 

Tour deník Hayley Williams, část 4: Koncert pro největší Paramore fanoušky, v Jakartě

Hayley přislíbila online magazínu PaperMag zápisky z jejich uplnulého turné a nyní je tady již čtvrtá část. Už víme nové info z Warped Tour, Hong Kongu, Bali a teď tu máme ódu na fanoušky z Jakarty. Možná si pamatujete Haylein příspěvek z paramore.net, kde opěvovala Indonésii a jejich Paramore Festival, který se tam konal. Nemohli se dočkat, kdy to tam sami prozkoumají a nyní si můžete přečíst, jací byli fanoušci z Jakarty naživo 😉

Klikem na obrázek se dostanete ke článku, překlad opět později. je hotov.

Tour deník Hayley Williams, část 4: Koncert pro největší fanoušky Paramore, na Jakartě

Tři roky mi lidé říkali, že ti největší fanoušci Paramore na světě jsou na Jakartě, v Indonésii. Na twitteru jsem byla neustále zaplavována zprávami a zmínkami (každy den po dobu TŘÍ LET) od lidí, kteří nás prosili, abychom tam přijeli. Zdálo se, že nám to nikdy nesedne do plánu turné a mezitím už tam všichni naši přátelé odehráli několik koncertů a básnili o Indonésii. Pořád jsme otravovali naše agenty, co mají na starost rezervace míst, aby se nám to podařilo a hádám, že už jim naše hlasy lezly na nervy.

Oficiálně jsme vše ohlásili začátkem roku ve videu na našich stránkách. Mohli byste si myslet, že pršely zlaté mince nebo něco takového, podle způsobu, jakým naši fanoušci reagovali. Asi 6000 lidí si koupilo lístky již v předprodeji. Co?! Jako by tohle nestačilo, pořadatel koncertu se rozhodl uspořádat velký festival na naši počest. Říkal něco jako „Měli bychom tomu říkat Parafest.“ Myšlenkou bylo to pojmout jako před-koncert koncertu.

Takže na tomto Paramore Festivalu – zní to skoro bláznivě! – bylo několik kapel, soutěž v graffiti a další různé hry, kde jste mohli vyhrát setkání s kapelou na koncertě, dokonce měli hudební ohňostroj! Měla bych vám říct o tom ohňostroji…

 

Začátkem tohoto léta jsem pozdě v noci narazila na jedno video z festivalu. Slyšela jsem, že tam něco takového bude, ale nebyla jsem si jistá kdy nebo jaké to bude. Než jste video spustili, byl tam vidět obrázek ohňostroje, takže jsem se v okamžiku stala opět 6-ti letou, na barbecue 4.července. Celé jsem to skoukla dvakrát a podruhé jsem brečela jak malé mimino. Ten ohňostroj byl perfektně načasován dohromady s písní „Careful“. Jaká to zajímavá volba, že vybrali zrovna jednu z našich tvrdších, temnějších písniček pro tuhle show! Opravdu mě to dostalo. Jediné, o čem jsem při tom sledování mohla přemýšlet, byly věci, kterými jsme si minulý rok prošli; jak jsem si přála, aby nás všech pět mohlo ten ohňostroj sledovat společně, protože když jsme zakládali kapelu, nikdy jsme nevěřili, že by se něco takového mohlo stát. Máme všechny tyto úžasné lidi napříč světem, které jsme nikdy neviděli a oni znají naše písně a kdo vůbec jsme a opravdu jim na nás záleží. Jsme požehnáni.

 

Naše trojka teď konečně navštívila Jakartu a na vlastní oči jsme byli svědky toho, co nám naši indonéští fanoušci říkali. Ten dav byl vášnivější a bojovnější více než kde jinde. Jeden kluk přišel na pódium během „Misery Business“ a tančil se mnou! Tak moc se usmíval a měl ruku kolem mého krku, jako bychom byli staří známí. Jak jsme se díky těmto lidem cítili na pódiu se nedá popsat. Něco úžasného bylo ve vzduchu a nebyl to ten divný puch z jídelny.

Nemůžu vám toho o našem zážitku na Jakartě dost říci ani napsat. Co ale řeknu je toto: nebude to trvat dalších šest let, než se tam zase vrátíme.

Nový song: Renegade

Všichni už to touhle dobou víte, ale novinka tu nebyla. Takže – Hayley napsala post na paramore.net, ve kterém odpověděla na dotaz, co je to za píseň ve videích z Warped tour. Je to totiž jeden ze songů, které nahráli v březnu ve studiu s Robem Cavallem – píseň „Renegade„! Jedna ze tří, které budou vydány.

Těšíte se na nové songy? Líbí se vám kousek, který je k poslechu ve videích z Warped tour? 🙂

Klikem na obrázek si můžete 7 sekund Renegade poslechnout 😉