Takto Hayley nazvala nový příspěvek na paramore.net a také na svém tumblr. Opět děkuje fanouškům a popisuje,  jak postupně narůstal ten dav, který na ně nyní čeká před koncertem i půl dne 😉 Překlad bude později. je hotov.

Wow.

Vzpomínám si, když tohle byl dav každé jiné kapely. My jsme byli předskokani a měli jsme asi 15 minut na to, abychom se ukázali. A ty večery, kdy jsme si lámali hlavu nad tím, jestli se o nás někdo zajímá aspoň do té míry, aby nás při odchodu pozdravil u stánku s merchem. A na ty doby, kdy jsem raději ty trička rozdávala, protože při počítání dolarů a vracení drobných jsem byla tak nervózní…a POŘÁD jsem.

Teď, když míříme k místu konání koncertu, koukáme na poutače s naším jménem. Té samé kapely, která zkoušela v Jeremyho obývaku dokud jeho rodiče neřekli, že je na čase jít domů. V hodně případech je už venku dokonce řada lidí, kteří čekají na otevření haly. A vždycky, vždycky hrajeme přídavek. (No, co byste jiného čekali, když si schováváme naše největší pecky až nakonec, haha).

Možná jsem tohle měla napsat na Díkuvzdání…? Cítím se tak požehnaně, mocně a milována našimi fanoušky. Díky, že nám neustále dávate důvod, za co být vděční. Nechci, aby někdo měl kdy příležitost říct, že si neuvědomujeme, co máme. Takže, od teď čekejte, že budu občas celá naměkko a ťuťu ňuňu a budu vám dávat najevo, že víme, že jste tady pořád s námi. Všechny vás mám tak ráda!