Hayley opět zveřejnila novou zprávu včetně části textu. Tentokrát jde o píseň Ain´t It Fun. Hayley se v příspěvku věnuje hlavně pocitům z cestování a pobytů na jiných místech. Také vysvětluje, jak se s tím vypořádává.  Překlad bude později, originál si můžete přečíst níže. Překlad už je hotov.

překlad: michelle

Je tak těžké snažit se vybrat jaké texty z jakých písní s vámi budu sdílet příště. Nedokážu říct, jestli to více sužuje mě nebo vás. Mohlo by to vypadat jako dobře promyšlený plán, všechny tyhle „strategicky“ zveřejněné blogové příspěvky…ale vážně…sedím tu ve svých teplácích, trošku znuděná (a jsem za to vděčná!) s maskou na obličeji (Bože chraň, ať moje pleť nevyšiluje po těch všech cestách letadlem) a snažím se, aby čas mezi dneškem a 9. dubnem magicky zmizel (4. album!). Přemýšlím o tom, že až tenhle článek dopíšu, půjdu 20 minut skákat přes švihadlo, abych se dnes cítila aspoň trochu produktivně. Netřeba dodávat, že mi tyto příspěvky slouží jako vyhrazené místo. Potlačily mé úzkosti nebo je aspoň udržují na uzdě. Podívejte, já vážně chci, abyste to album slyšeli!!

Tady to je, život doma se vším tím pohodlím a časem nazbyt opravdu není to, co považuji za „normální život“. Pro mě je normální den s papírem podstrčeným pod dveřmi hotelového pokoje s podrobným přehledem o tom, jak se bude vyvíjet dalších 24 hodin. Normální je probouzet se v jiné posteli, jiném městě, s čůráním na toaletě v letadle v nadmořské výšce 30 000 stop na obloze…nad vámi všemi…přemýšlejte o tom. Vše co chci říct, je, že pro nás tři život obvykle spočívá v tom, že se stěhujeme tak rychle, takže když se na chvíli na nějakém místě zastavíme, je to jako nejhorší případ poranění páteře, které jste kdy zažili.

Má první dávka reality přišla, když jsme se kluci a já odstěhovali do Los Angeles, abychom udělali album. Odletěla jsem o několik týdnů dříve, abych pocítila nějaký druh pohybu a svou mysl připravila na nový prostor. Poté, co jsem dostala přesně to, co jsem chtěla, strávila jsem několik dalších týdnů němými výbuchy hněvu…jen jsem si přála trochu všednosti nebo pohodlí, které by mi připomínali domov. Nefunguje to snad takhle pořád?! Předpokládám, že je tráva vždy zelenější. Chceme léto, když je zima a zimu, když není…Ale někdy to, co opravdu potřebujeme je jen bojovat a namáhat se a cítit rostoucí bolest.

Ale nějak, přes ty nesouvislosti jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o nějaké texty z nového alba, které mají s tímhle tématem co do činění. “Ain’t It Fun” má co dělat s momenty ve vašem životě, kdy musíte přijmout, že život není vaše vlastní Truman Show. Lidé, kteří vás na ulici míjejí nejsou ve vašem příběhu navíc. Tohle je opravdový svět. To je to, kde si každý dává na sebe pozor…a jen se snaží přežít den a říct si, že to udělali správně! Abych to vyjasnila, tato píseň je dopis pro mě! Všichni někdy potřebujeme nakopat zadek. Tehdy jsem kolem sebe neměla nikoho, kdo by mi řekl, abych přestala sama sebe litovat, musela jsem si to vyřešit sama. Pokud jste ještě nevyřešili, jak to udělat, možná dostanete to potřebné nakopání od „Ain´t It Fun“.

Ps, tohle je jedna z písní, u kterých se nemůžu dočkat, až v nic uslyšíte Jeremyho a Taylorovy části. Ta hudba je opravdu oříšek. Tolik částí a vrstev a melodií. Pro všechny, které zajímaly mé a Jeremyho staré funkové covery, tohle od nich není daleko.

“So what are you gonna do when the world don’t orbit around you?

Ain’t it fun living in the real world?
Ain’t it good being all alone?
Ain’t it good to be on your own, ain’t it fun you can’t count on no one…
Ain’t it fun?
Living in the real world.”